Životní minimum je výše finančních prostředků, které by měly pokrýt výživu a další základní osobní potřeby. Jeho výše je stanovena zákonem, a to na částku 3 410 Kč pro jednotlivce, 3 140 Kč pro první dospělou osobu v domácnosti, 2 830 Kč pro každou další dospělou osobu v domácnosti, 1 740 Kč pro nezaopatřené dítě mladší šesti let, 2 140 Kč pro dítě mezi šestým a patnáctým rokem věku a 2 450 Kč pro nezaopatřené dítě starší patnácti let. Zákon o životním minimu lze prostudovat zde.
Započitatelné příjmy
Všechny čisté příjmy jednotlivce nebo členů domácnosti se sčítají, a to ať pocházejí z pracovní činnosti nebo podnikání, příjmy z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, pobírané výživné, ať jej již fakticky dostáváte nebo ne, podpora v nezaměstnanosti… Vyňaty jsou jen jednorázové sociální dávky, příspěvek na bydlení, stipendia, odměny za darování krve, daňové bonusy, příspěvky na mobilitu a zdravotní pomůcky, atp.
Na nezbytně nutnou dobu
Výši životního minima domácnosti, tj. lidí, kteří společně žijí a hospodaří, tvoří součet jejich životních minim. Jak si každý umí spočítat, dlouhodobě z těchto částek přežít nelze. Víme, kolik stojí pleny, dětská výživa, mateřská škola, kolik toho na posezení dokáže spořádat puberťák, a o našem „bezplatném“ školství by matky mohly psát romány… Přestože v částce životního minima nejsou započítány nezbytné náklady na bydlení – ty zbytné už vůbec ne – po několika měsících se v každé domácnosti, která je na něj odkázána, začnou zákonitě hromadit složenky a nezaplacené účty.
Kudy kam?
Máte pocit, že se vás to netýká? Bohužel, na životní minimum často nejsou odkázáni jen lenoši, kteří nechtějí pracovat, nepřizpůsobiví a různé pochybné existence. Pod jeho hranicí se velice snadno ocitne např. i samoživitelka se dvěma dětmi a minimální mzdou. Stačí, když např. otec neplatí výživné, ať již z nezodpovědnosti, nebo např. proto, že přišel o práci. A v současné době, kdy dnes práci máte, zítra může být všechno jinak, se to může jednou týkat klidně i vás.