Jednou z příjmových položek, na kterou nesmíme při výpočtech zapomenout, jsou peníze přijaté v rámci plnění vyživovací povinnosti, ať již s jedná o alimenty na nezletilé či zletilé děti nebo plnění vyživovací povinnosti vzájemně mezi manžely či bývalými manžely. Lze však vymáhat výživné i v dalších případech, neboť vyživovací povinnost mezi předky a potomky je vzájemná a trvalá.
Rodič odmítá doložit výši příjmu…
V případě, že rodič odmítne soudu pro potřeby stanovení výše vyživovací povinnosti doložit výši svých příjmů a majetku, soud bral doposud za vyměřovací základ pro stanovení alimentů částku činící 12,7 násobek životního minima. Nově by si měli všichni potížisté dobře spočítat, zda se jim obstrukce ještě vyplatí – soudy budou počítat s příjmy, které jsou ve výši 25 násobku životního minima.
Dítě má příjmy nebo majetek…
Nezletilé dítě, které má vlastní majetek, z jehož výnosů je schopno se uživit, nemá nárok na výživné. Totéž platí v případě, je-li se souhlasem rodičů výdělečně činné a má příjmy, které postačují k jeho obživě.
Výživné pro bývalého manžela – manželku
Nově může být toto výživné stanoveno jen v případě, že neschopnost živit se sám vznikla v důsledku manželství, např. žena dlouhodobě na mateřské dovolené ztratila kontakt s trhem práce. Nikdy nebude stanoveno, dopustil-li se žadatel vůči svému bývalému manželu či jemu blízké osobě něčeho, co má povahu trestného činu, např. domácího násilí. Nezáleží přitom na skutečnosti, zda byl za svůj skutek trestně stíhán.
Vyživovací povinnost mezi manžely
Zde nový občanský zákoník žádné převratné změny nepřináší. Dále trvá, že životní úroveň obou manželů musí být v zásadě stejná, a to i v případě, že společně nežijí.