Výživné a životní minimum

O výši výživného pro nezletilé dítě rozhoduje soud, který v dané věci vydá rozsudek nebo schválí dohodu rodičů, u osob zletilých lze soudní rozhodnutí nahradit dohodou mezi účastníky. Soud bude při určování výše vyživovací povinnosti vždy přihlížet k rodinným poměrům a výdělkovým možnostem účastníků a také k vládou stanovené výši životního minima.

Příjemce výživného

Nejčastěji nastává situace, kdy je výživné určováno na nezletilé děti, ať již z důvodu jejich narození mimo manželství nebo po rozvodu rodičů. V tomto případě se životním minimem sami příliš zabývat nemusíte, neboť zde za vás všechno zváží a spočítá soud, který rozhoduje vždy zejména v zájmu nezletilého, který je u soudního řízení navíc zastoupen opatrovníkem, jehož zájmy se zájmy dítěte nekolidují. V praxi to bývá místně příslušná sociální pracovnice.

Požadujete-li však výživné po manželovi, který není ochoten vás živit dobrovolně, nebo po bývalém manželovi, protože k tomu máte jakési zákonné důvody, je dobré při návrhu požadované částky i výši životního minima zohlednit.

Plátce výživného

Pokud vám soud vyměřil výživné, ať již na dítě nebo jinou osobu, a váš příjem se významně snížil (ovšem pozor, nikoli vaší vinou!), máte právo požádat soud o jeho snížení. V případě, že poklesl na hranici nebo dokonce pod hranici životního minima, lze požádat i o úplné zproštění od vyživovací povinnosti.

Životní minimum – komu kolik?

Životní minimum pro jednotlivce činí 3 410 Kč. Žijete-li však ve společné domácnosti s dalšími osobami, např. dětmi, pak pouze 3 140 Kč, jste-li jedinou dospělou osobou v domácnosti a pouhých 2 830 Kč, žije-li ve společné domácnosti více dospělých osob.

Vyživovací povinnost je vzájemná mezi rodiči a dětmi a této vyživovací povinnosti dále předchází vyživovací povinnost mezi manžely. Setrváváte-li tedy, byť formálně, ve svazku manželském, má k vám druhý z manželů vyživovací povinnost a budete-li žádat o dávky v hmotné nouzi, napřed musíte dokázat, že jste této povinnosti využili.