Životní minimum pro studenta

Studentem je nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let. Na něj zákonná úprava pamatuje stanoveným životním minimem ve výši 2 450 korun měsíčně.

Z let minulých

Bývalo poměrně dlouho zvykem, že pro tuto skupinu nezaopatřených dětí bylo stanoveno životní minimum v částce nejvyšší. Dnes už tomu tak není. Životní minimum dospělého činí 3 410 Kč, žije-li samostatně, 3 140 korun, jde-li o prvního dospělého v rodině, 2 830 korun pro každého dalšího. Poněkud nelogicky – student, dospělý člověk se zvýšenými životními náklady, dnes má nárok na částku nižší.

Ty malé a ty větší děti…

Matky malých dětí mívají pocit, že životní minimum je nastaveno nespravedlivě – vždyť miminka toho potřebují tolik – a všechno je drahé. Matky těch větších by mohly na téma „bezplatné školství“ psát romány.

Nejedná se přitom jen o věci, které by někdo mohl označit za „nadstandardní“. Jen nákup školních pomůcek a sešitů umí rodinný rozpočet patřičně zatížit, lze zde však žádat o mimořádné sociální dávky. Neprojde však jediný týden, aby děti nepřišly s žádostí o 10, 20, 50, 150 korun. Na besedu, na školení, na divadlo, na výtvarný materiál… A většinou dvě jízdenky k tomu… Je-li v rodině žijící z životního minima dokonce více dětí, situace je výrazně problematická.

Máme vysokoškoláka

Jen cena za jízdné městskou hromadnou dopravou se ve větších městech, kde vysoké školy najdete, bude měsíčně pohybovat mezi 500 – 700 korunami. Dojíždí-li student z jiného města, připočtěme cenu za vlak či autobus. Zabývat se cenami kolejního ubytování nebo podnájmů, v případě studia v jiném městě, je už naprosto irelevantní.

Máte představu, kolik toho sní osmnáctiletý postpubescent? Máte-li vyjít z životního minima, říká se tomu noční můra. Ceny za studijní materiály se pohybují ve stokorunách, počítač a připojení na internet je nutnou samozřejmostí už od základní školy. Spotřeba barev a papíru do tiskárny strmě stoupá.

Státní úředníci trvají na tom, že v našem státě je vysokoškolské studium dostupné pro každého. Za 2 450 korun?